Osud

Horečným jarem stráně voní

Příroda touží růst

Milencům končí dlouhý půst

Dny letí jako stádo koní

Motýl motýla loukou honí

Píseň dere se z úst

Osud má ale sílu sloní

Mám se ho právo bát

Zákeřnou ránu umí dát

Tomu kdo hlavu k růži skloní

Nebo rukou si oči cloní

Nemám, nemám ho rád

Proklínám chladný sníh a mráz

Proklínám paní s bílou kosou

Obchází pořád kolem nás

Obchází jarní ranní rosou

Horečným jarem stráně voní

Příroda láme mříž

Opouští kdekdo zimní skrýš

Modravé zvonky v trávě zvoní

Bříza léčivou mízu roní

Pojďme k životu blíž

Proklínám chladný sníh a mráz

Proklínám paní s bílou kosou

Obchází pořád kolem nás

Obchází jarní ranní rosou

Proklínám chladný sníh a mráz

Proklínám paní s bílou kosou

Obchází pořád kolem nás

Obchází jarní ranní rosou

Proklínám chladný sníh a mráz

Proklínám paní s bílou kosou

Obchází pořád kolem nás

Obchází jarní ranní rosou