Planeta Hieronyma Bosche I

Fialové kopce vzlétly,

v řekách hudba proudí,

stromy s odkvetlými světly

po planetě bloudí

Domy z plynů v barvách duhy

živá voda v lázních,

živé čtverce, živé kruhy

v mozaikách básní

Koně s křídly jako ptáci

pasou nebe k ránu,

krouží tiše nad paláci

z černých porcelánů

S mrtvými tu živí žijí

v katakombách krásy,

přebírají fantazii,

žízeň ohněm hasí.

tNevěří tu na orloje

na pověru času,

nikde ani stopa stroje

v říši modrých klasů.

Křišťálové sochy chodí

tiše za svítání,

vysmát se mé vzducholodi

promarněných přání.