Půlnoční můza

Tak zase sám se městem toulám,

kostel už půlnoc vodbíjí,

poslední kilo v kapse žmoulám,

ulice prázdná - to ticho ubíjí.

Městem letí můza, já jí z dálky zamávám,

kdes byla, to je hrůza, co si já sám počít mám,

byla po tobě sháňka, kdy se zase vobjevíš,

a jak prý se ti daří, jak prý se ti daří - vždyť víš.

Tak se s můzou nad městem vznáším,

jen tak si plujem sem a tam,

beztížný valčík tiše tančím,

ona mě políbí a já se usmívám.

Městem letí můza, já jí z dálky zamávám,

kdes byla, to je hrůza, co si já sám počít mám,

byla po tobě sháňka, kdy se zase vobjevíš,

a jak prý se ti daří, jak prý se ti daří - vždyť víš.

Jak roky plynou je nám spolu líp a líp,

a nechci jinou, na tuhle jsem si zvyk,

a vona na mě, snad proto, že je šílená,

chodí jen ke mě, to asi něco znamená.