Když zaduly žestě

1. Když kapelník notu vzal na macabre valse

a můj tanečník mě v pase chyt a zmáčk víc, než se patří

díky, můj příteli, že odvahu vzals

se mnou hledat vstříc tomu, co jen málokdo spatří

2. Když můj tanečník po sté se mnou obkroužil sál

a mně došel dech i naděje a part přebraly smyčce

dík tobě, nepříteli, žes krev mi z žil sál

touha setřást tě mi pomohla uniknout smyčce

R1: Jen harmoniko zaštěkej vztekle jak čubka

dokud ti sama neřeknu: "Zastav se, halt!"

vyrvi mi bolest z žaludku, z páteře, z pupka

ať vítr vezme ji jak prach z kladenskejch hald

3. Když zaduly žestě a z nich nejvíc tuby

a Ty mlčel jsi a já slyšela jen ten prokletej valčík

odpusť mi, Bože můj, co vyšlo mi z huby

teď vím - je to čest, že nechals mě samotnou válčit

R1: Jen harmoniko zaštěkej...

4. Když zahřměly činely a tympánů kotle

a můj tanečník chechtal se, až praštěla mu čelist

díky, můj miláčku, žes nečekal zkrotle

řekl jsi: "Osud tvůj je i můj, spolu budem mu čelit!"

R2: Jen harmoniko zaštěkej vztekle jak čubka

ať se to pěkně roztočí, ať to má kvalt

vyrvi mi bolest z žaludku, z páteře, z pupka

ať vítr vezme ji jak můj nakřáplej alt