Miguelito

S nádechem každým zabolí to

sténám jak jabloň v květu pod pilou

ach, řekni mi můj, Miguelito

co skryla noc pod černou mantilou?

Proč zem je rudá před otcovým prahem

co viděl dnešní noci luny svit

jsi ještě mým mužem, či mých bratří vrahem

a na čí stranu se mám teď postavit

Mi hermanos cantan (moji bratři zpívají)

až z hlubin země slyším jejich zpěv

mi hermanos cantan

je mi bližší jejich nebo tvoje krev, Miguelito

U okna sedím, v klíně mám šití

pod přadeny nití ukryla jsem nůž

ach, Miguelito, přetnu jím tvé žití

ještě se bojím, ale jsem rozhodnuta už

Mi hermanos cantan…

S nádechem každým zabolí to

sténám jak jabloň v květu pod pilou

zabila jsem tě, Miguelito

kéž i mě zem přikryje černou mantilou

Mi hermanos cantan…