Smrky

Pod smrky země rozrytá ryjem

znovu ji prosím, ať už mě skryje

ještě jsem živá srdce i náruč

přijď na to co, a pak se to nauč

Jinak se bude ta stejná lekce

dokola vracet, sejme tě lehce

ten komu chceš utéct, tvou barvu zvětří

srazí tě na zem rozrytou vepři

Девочка моя, как тебе сказать

(Děvče moje, jak ti mám říct)

что я влубилься, много лет тому назад

(že už je to hodně dlouho, co jsem se zamiloval)

Но сейчас я вижу, что не могу тебя спасти

(ale teď vidím, že tě nemůžu zachránit)

ухожу, прощай...прости

(odcházím, sbohem, odpusť…)

Z rukou, z úst, z očí vyrůstá kapraď

po prvním druhej, třetí, čtvrtej, pátej, sakra

a moje touha žene mě znovu

namísto skutkům, uvěřit slovům

Девочка моя, как тебе сказать…

Pod smrky země rozrytá kanci

znovu se zvedám, chystám se k tanci

ještě jsem živá srdce i náruč

přijď na to co, a pak mě to nauč

Девочка моя, как тебе сказать…