Střípky vitráží

Drobnými střípky vitráží

proplouvá poslední z loděk

která když na cestu vyráží

neví, že v jediném bodě

sejde se každá z úběžnic

pomine touha tužebnic

už běž, už běž už běž už běž

už nicnenáleží tobě

ani ty lodě

Obejme loďku pieta

Maria vychýlí své rámě

ne,tady není, prý je tam

až bude čas, zavolá mě

propluje mojí sítnicí

zaplaší mraky stínící

najdu cíl, najdu cíl, najdu cíl

odevždy zná mě

má mě

Maria rámě vychýlí

a přesáhne světlem svým niku

sloupy vytrysknou ve chvíli

něžnosti života vzniku

a ruce sepnou se do klenby

jako bys všude kolem byl

jako bys seděl za mým stolem

zlatavou nitku

zanechal mi tu

Drobnými střípky vitráží

poslední z miliard loděk

na cestu k přístavu vyráží

pro dobro, pro lásku, pro vděk

na skalách rozsvítí maják

ať ví, kudy a jak

mám já, mám já, mám já, mám já, mám já

k tobě

v sobě