Lenka

1. Zrána i zvečera už celý rok

za ní se točím víc, nežli je vhod,

je to můj problém a denně ho mám,

jsem na štíru s kuráží, bázliv a sám.

R: Jen jak Le-Le-Le-Le-Le-Le-Lenku vidím venku kolem jít,

Le-Le-Le-Le-Le-Le-Lenku na chvilenku chci mít,

hej, to by bylo, hej, bylo milo, kdybych ji znal,

Le-Le-Le-Le-Le-Le-Lenku na chvilenku bych si přál.

2. Jsem v tom až po uši a možná i víc,

když potkám ji, dělá, že netuší nic,

dělá, že neví, že tamhleten pán

jsem já, trochu červeně vystínován.

R:

3. Vůbec nic na věci to nemění,

že přestal jsem na dálku plát červení,

co všechno já zakusil s touhle slečnou,

než jsem se stal její milou tečnou.

R:

R: + Le-Le-Le-Le-Le-Le-Lenku na chvilenku bych si přál ...