Vím, vím

R1: Vím, vím, že cestou tou

někam musím dále jít,

vím, vím, že ani jednou

v životě nesmím milou zřít.

1. Vše, co jsem měl, to jsem opustil

jen proto, abych viděl světa kraj,

zklamání větší jsem snad nezažil,

tak řekněte mi, kde najdu ráj.

R1:

2. Skřítka, co jsem ho jak dítě znal,

toho o radu jsem požádal,

on mi na kolena přikázal

a tiše mi pak povídal:

R2: Víš, víš, že cestou tou

někam musíš dále jít,

víš, víš, že ani jednou

v životě mesmíš milou zřít.

3. Zpátky chci k tomu, co jsem opustil,

teď už jsem viděl světa kraj,

zklamání větší jsem snad nezažil,

teď vím, vím, že doma je ráj.

R1: