Zrada je v soutěskách

1. Kdo s kloboukem v ruce zkusil projít svět,

H7

ten náramně musel se splést

a rychle se vrátil, na zem z výšky slét',

Emi

žitím že je pušku v ruce nést,

Ami Emi

jak v poušti, i u řeky stezka je v horách,

když jít chceš za všednosti práh,

tak tvá zbraň je přítel, když výstřel ze skal zní,

Emi

zrada je v soutěskách.

R: Víru v tvou sílu dává ti zbraň,

prohraje, kdo má jen prázdnou dlaň.

2. Ber život jak příběh, kterej už se stal,

tehdy snadnej se zdál,

víš, že chceš být, s někým žít, dnes se smát

z těch, co se toulat šli po hvězdách,

kdo vůli měl zdolat hory vysoký,

na štístko zblízka si sáh',

jen tak prošel světem, protože už ví:

zrada je v spoutěskách.

R:

3. Muž svůj most spálil, za zradu stisknul spoušť

a tváře mu zbledly jak sníh,

pak svý sny hned sbalil, srdce jako poušť,

a tíhu z duše splách' až démon líh,

kdo sám míval ráno ve vlasech vítr z hvězd,

směl písně o tom hrát na štrekách,

psát o touze žít a znát pravdu z dlouhejch cest:

zrada je v soutěskách.

R: + víru v tvou sílu dává ti zbraň, zrada je v soutěskách ...