Flétnu do žita

Doktor pravil: Zanech zpěvu, zpěváku

a neuváděj lidi do zlých rozpaků

Patříš k bláznům, kteří ještě v něco věří

Nevěř ani sobě sám. Já jsem doktor, já to znám

Chemik zvolal: Píseň? Ta se pojí s čím?

Jestli s ňákou vírou, tak tu nezměřím

K čemu chovat víru, která nemá míru?

A nevěř ani sobě sám. Já jsem chemik, já to znám

Filosof řek´: Zahoď flétnu do žita

Tvá hudba je prostá, doba složitá

Ve složité době - nevěř ani sobě

Nevěř ani sobě sám. Ja jsem docent, já to znám

R: Bili do mé víry, až jí dobili

už s tou flétnou tleje někde v obilí

A já Dodplul na parníku, osvobozen od zlozvyků

Nezdržován vírou, mírně opilý

Pak však přišel příval, do moře mně splách´

V očích slaná voda, v srdci krutý strach

Tehdy spatřím na hladině kráčet jako středem síně

muže který volá: Vykroč po vlnách!

Řeknul: Smrt už svírá strašné klepeto

Rád bych sebral kuráž , ale nejde to

Víra v mocné síly obrostla mi býlím

Nevěřím už sobě sám, jen to chápu, jen to znám.