Stín křídel

Touha tvá je zvrácená, nebeská brána zavřená.

zkaženost je rouhání, bát se svých probuzení.

Pročítáním knihy knih, myšlenkou uzavřený,

nejsi jako nikdo z nich, nebem bloudíš ztracený.

Po migračních čarách stád,

znavený, Ikaros zažil let i pád.

Proti větru k výšinám ruce rozpínáš,

stín křídel tvých část země zakrývá.

Květy zlé za zahradou měnící se v širý háj,

burácejí záhadou, nepochopený jinotaj.

S touhou bájných Daidalů majestátně stoupat výš,

silou mocných Pegasů nebem ztracený bloudíš.

Po migračních řadách stád,

znavený, Ikaros zažil let i pád.

Proti větru k výšinám ruce rozpínáš,

stín křídel tvých část země zakrývá.

Proti síle zákonů touha nevinná,

být k slunci blíž,

máš křídla vztyčená - chceš letět dál!

Touha tvá je zvrácená, nebeská brána zavřená,

zkaženost je rouhání, bát se svého ztracení.