Kýbl krve

1. Noc z ní spadla jako deka,

je úžasná i ubohá,

když lampy zazáří.

Je příliš pozdě pro člověka

a příliš brzo pro Boha

v dávném Samaří.

R: Tancuj dál a zpívej, kapitánko,

hvízdej, hraj mi, ty víš, jsem tu poprvé:

//v hospodě jménem Kýbl krve.://

2. Je osamělá karavela

i nenasytná muréna,

hřbitov pro lodě.

Velitelka svého těla,

prokletá i vznešená

ve své svobodě.

R:

3. Nevzpomínám vůbec, že by

stála někdy na vodách,

vplula do skály...

Sedmdesát panen v Nebi

a místo lásky už jen strach,

krásko z Magdaly.

R: + //:v hospodě jménem Kýbl krve.:// 5X