Já vedu svou

1. Hlavu jak to kamení, úsměvy mi nejdou,

dopis jako kondolenční zpráva,

Vodnář je mý znamení, všechny smutky přejdou,

říká máma, to se holkám stává.

R: Jenže já vedu svou, že cenu nemá nic,

když srdce stůně, s jinou milej spává,

já vedu svou: no řekni, co je víc

než láska - ani prachy, ani sláva.

2. Po obloze půlměsíc, do tmy okna svítí,

náhončí po nočních barech bloudí,

hloupejch holek čím dál víc chytaj' do svých sítí,

láska jako kšefty pod podloubím.

R: + než láska - ani prachy, ani sláva ...