Na Velký pátek

Nerad bych zapomněl rána,

která začala u loučení,

já, šedá promoklá vrána,

jsou trestem i odpuště ním..

Možná jsem chtěl jenom zkusit,

zda vůbec se zapome ne,

že štěstí může i dusit,

když mi voněla do ramene..

To po té vůni se stýská

a šeptání třetího druhu..

V dálce se nad Tatrou blýská,

když ji svlékám - němého sluhu..

S půlnocí otvírám průhledy,

kde koukám se do minula..

Po svém žijou si staré pohledy,

vůně z poutí, co vyvanula..

To po té vůni se stýská,

po šeptání jiného druhu..

Rudě se nad Kladnem blýská,

když oblékam němého sluhu..

Zesmutním, bože, kde jsou

střípky pohybů, melodií..

I všichni ti, kteří už nejsou

asi v nás, dokud nepůjdem žijí..

Nerad bych zapomněl rána,

která začala u loučení,

já, šedá promoklá vrána,

jsou trestem i odpuštěním..

Možná jsem chtěl jenom zkusit,

zda vůbec se zapomene,

že štěstí může i dusit,

když mi voněla do ramene..

Možná jsem chtěl jenom zkusit,

zda vůbec se zapomene,

že štěstí může i dusit,

když mi voněla do ramene..