Do ciziny

1. Dva mladí básníci u Máců na zahrádce

ťukli si, připili, život ať chutná jak chce

smířeni s osudem, vyhnali z duše stíny

co na tom, že nikdy nesměli do ciziny

2. Vždyť i doma je krásně, tak proč vlastně nepsat básně

žít stále zasněn a přitom vidět jasně

jak slunce prasátka vrhá na lysiny

všem, kteří nikdy nesměli do ciziny

3. Dva starší pánové sedí na zahrádce

pozorně sledují bubliny v Poděbradce

pak jeden povstane – slavnostně slibme si za naše otce, syny

ať do nás hrom jestli pojedem do ciziny

4. Dva mladí básníci u Máců na zahrádce

napsali píseň a šlo jim to celkem hladce

napsali koledy, hity i evergreeny

a teď se jen modlí ať nemusí do ciziny

ale žádný strach i oni pojedou do ciziny

až na ně dojde, odjedou do ciziny