Země nikoho

1. Za strání porostlou planým vínem

Emi

je z kamenů na potoce hráz,

A7

tam začíná, skryt borovým stínem,

do země nikoho sraz.

2. Území pro náhodný známý,

naivní a poctivej svět,

kde světákům z bot čouhá kus slámy

a víly nesvedeš hned.

R: Je loukou plnou rozkvetlých sluncí a možná něco, jako je mech,

i tůněmi, kde číhají sumci v tvých snech,

ta zem neleží za velkou louží, je pro všechny a není to stát,

zem nikoho a každýmu slouží, kdo má lidi rád,

ohohó ...

3. Máš-li místa na duši bílý,

kam zatím život ti nedosáh',

ač zkouší vejít každičkou chvíli

s inkoustem na manžetách.

4. A pakliže ty místa tam zbyly,

i navzdory těm, co mají zlost,

i navzdory těm, co všude byli,

jsou do země nikoho most.

R: