Nemůže být každej jako já

1.Otevřu si ledničku,ufláknu kus špeku potom sáhnu do skříně a opráším deku

nachystám si drobný na vlak a pod klobouk háro svý si dám.

Ze zdi sundám kytáru,oblíknu si džíny najdu boty do páru,košili ze špíny

kanárovi šoupnu zrní sbalím bágl a cejtím se jak král.

R: Není dáno každýmu, cejtit vůni modřínů nemůže být každej jako já.

Na tý louce zelený, ukáže se že není pro každýho tráva akorát.

2.V couráku mi závidí všechny starý báby když to na ně vybalím,jak Malajka vábí

smějou se a povídají že prej na kytáru pěkně hrám.

Na konečný v hospodě v starým zapadáku k pívu grátis dávají dva okurky z láku

dám si jedno točený pak řeknu ahoj a vodpluju v dál.

R: Není dáno každýmu, cejtit vůni modřínů nemůže být každej jako já.

Na tý louce zelený, ukáže se že není pro každýho tráva akorát.

3.A teď se vám pochlubím, co vůbec nikdo neví že prej sem vlk samotář, každýmu se jeví

jenom jeden kvítek mladý dobře ví, že nevandruju sám.

Taky jezdí sama ven a to se mi líbí oči modrý jako len a splní, co slíbí

zkrátka takovejdle vandr nemůže mít každej jako já.

R: Není dáno každýmu, cejtit vůni modřínů nemůže být každej jako já.

Na tý louce zelený, ukáže se že není pro každýho tráva akorát.