Já je znal

Na nádraží stálo kluků pár, že k sobě patří bylo zřejmý

jejich pohled na lidi a domovenky byly taky stejný

žádnej módní časopis pro jejich šaty nebyl vůbec vzorem

a jejich hlasy neškolený v písních zněly silným sborem.

Jeden z nich byl kámoš mýho bráchy, tak jsem na něj kejvnul lehce

hned mi bylo odpovědí, jestli se mi s nima šlapat nechce

já zas na to, že bych rád, však nejde to, už to tak bejvá

že ten osud zpropadenej nám touhy skrejvá.

Já je znal, světem bloudí křížem kráž já je znal, svět je učil

já je znal, každý svůj příběh psal já je znal, jdeme dál.

Tak jsem se hned otočil a v zádech cítil jejich divnej pohled

někdo slovo přihodil "vždyť kecá, o nás vůbec nemá šajn"

tahle divná postava sem vždycky v tuhle známou dobu chodí

když je vagón pohltil, já šťastnou cestu přál.

Já je znal, .....

Jsem už zvyklej na řeči i na lidi co denně kolem míjím

v jednom pravdu mají a to že tu stojím každej pátek sám

když jsme tenkrát odjížděli s kamarádem, všechno bylo jiný

jeho život zůstal tam, já na něj čekám na nádraží dál.

Já je znal, .....