Návrat

1. Rád chci jít i tmou,

zlý mraky může vítr hnát,

jenom tu svíci maličkou,

nech ji dál za svým oknem plát.

R: Podzimní déšť zem smáčí stále hloub,

až k ránu stopy uplavou,

Emi

lidé jen chvíli pláčí, dále jdou

a paměť mají děravou.

2. Prám je život náš,

kluzký a vratký, lásko má,

v bouři plují snáz

ti, kteří spojí prámy dva.

R: Podzimní déšť zem smáčí stále hloub,

až k ránu stopy uplavou,

uplavou přes bodláčí, řeky proud

schová je pod svou hladinou.

*: Dál cestu znám, proč mám v botách divný závaží,

zbývá mi jen tvých slůvek pár, loňský nádraží.

3. V tváři smutek máš,

zůstáváš stejný, já to vím,

dál se větru ptáš

a mlčení ti odpoví.

R: Ke slunci dlaň svou vztáhni, vidíš ji,

a ráno voní nadějí,

zítřek je málo známý, nech jej být,

v bouři se můžeš u mě skrýt.

*:

4.=1.

R: Svět víc nám zkrásní spomínkou,

návrat je nocí k ránu plout,

láska má cenu zvláštní, napsanou

na bílém lístku ze stran dvou.