Polední vlak

1. Nechám si jej zdát

možná jednou v stáří

sen v kterým se smějem ty a já

Ke snům patří tma

jenže ta tu schází

a ten pálí jak žhavej plát.

2. V dálce zůstává

a pomalu se ztrácí

tvůj dům co býval také mým

Kdo na cestu se dá

ať už se neobrátí

jinak zakopne i o svůj stín.

R: Tak už houká vlak někde v stráních

polední vlak přijíždí

jako tulák nemám stání

život svůj se znovu učím žít.

3. Nemá cenu lhát

jak při jarním tání

naši lásku sebral kalný proud

Je to kruté snad

však není na vybrání

po téhle řece dál je třeba plout.

R:

4. Vlaky jedou dál

a vozí bez přestání

šťastné i ty s hlavou svěšenou

Snad se podobá

život cestám tratí

když je tunel chvíli jedeš se mnou.