Všední den

1. Šedej den a šedivý ráno

a lidi vstávaj a potom někam jdou

a ospalí jsou

stovky aut a ošklivejch domů

jeden jak druhej

k tomu jen dým z komínu nad hlavou

já sedím sám a víno popíjím

vítr je můj host a já sedím s ním.

R: Někdy mám sen, že jsem zůstal jen já

to pak mám vztek, že bych řval

jsem snad sám jen kdo by rád leccos dal

kdyby svět byl jak dřív jsem ho znal

to by pak jinej sen se mi zdál

2. Jako dřív si sklenku dávám

a teprv potom vstávám

já stále dost času mám

všichni spěchají a jdou bůhví kam

a přesto víc než oni znám

R: Někdy mám sen že jsem zůstal jen já…

Radost mám i z bílých květů

když stromy kvetou světu víc

vlastně dál nemohou

když noc přikryje zem oblohou

to já budu zas první na nohou