Nábor

Du takhle po ulici, vzteky celej němej

Akorát po vopici, do kroku se dám

Čepici na palici, černý brejle seděj

Za chvíli doma, zase v pohodě a sám

V tom potkám vola, kterej moje plány maří

V rychlosti přemejšlim vodkud já ho jen znám

Hned se dá do řeči, jak žiju, jak se daří

Zas bude líp, nebo co, nerozumim já

Jak se ti daří, jak se vede a co děláš

No to je skvělý, tak si řikam to se mám

Čumíme na sebe, já jako něco hledám

Že sem ho nevobešel, to sem celej já

Já nabízím ti práci, no to seš teda hodnej

V tom mi to dochází a to už jsem měl spát

Pudem si na to sednout, jen se neboj

Prej ho zajímám

Takový místa ani nejsou, nejsou kam ho posílám

Pudem si na to sednout, jen se neboj

A mám toho víc

Von promluvil jenom jednou, jednou

Víc už nestih říct

A tak mu řikám hochu nech mě radši projít

Je mi fakt blbě, dneska se mi nedaří

Pak stačí málo, trpělivost může dojít

To chápe jenom ten, kdo musí takhle žít

Zvyšuju hlas a von je pořád jako hluchej

Mele to svoje pořád dokola a dál

Dokonce debatuje i když letí vzduchem

Zádama vobrubník a hubou vo kanál

Já nabízím ti práci, no to seš teda hodnej

V tom mi to dochází a to už jsem měl spát

Pudem si na to sednout, jen se neboj

Prej ho zajímám

Takový místa ani nejsou, nejsou kam ho posílám

Pudem si na to sednout, jen se neboj

A mám toho víc

Von promluvil jenom jednou, jednou

Víc už nestih říct