Za tmavejch nocí

Oči Tvý jak smaragdy v tůni

S hladinou, co zrcadlí tvář

V polštářích, co nesou Tvou vůni

Kolikrát já na dno si sáh'

Procesí vzletů i pádů

Každej z nás

Tak tak odolává

Střídání vášně i zmaru

Řekni co pomůže nám

Že jsme to nevěděli

Teď za tmavejch nocí

Všechno se to vrací zpátky

Že jsme to netušili

Snad kouzelnou mocí

Umět tak číst mezi řádky

A jak tak padáme na dno

A hroutěj se plány

Kdo zacelí ty hluboký rány

Že jsme to nepoznali

Asi to nebylo to pravý

Proč všechno

Co teď přijde je málo

Můžem si za to sami

S Tebou sám na louce v trávě

Celej svět patřil jen nám

Jenže jí sekali právě

Jako by nepřáli nám

Poprvý v domě Tvý mámy

Všechno zlý nesmělo dál

Tak to jsou vzpomínky dávný

Co v sobě přechovávám