Anežka Böhmová

1. Anežka Böhmová v Lužickej ulici

kdopak by neznal tu poběhlici

za voknem sedící lákala mladíci

Bůh vodpusť nešťastnici

2. Měla milýho čtrnáct let starýho

na duchu mdlýho, špatně vychovanýho

Robert Páv byl zvanej, neb byl tuze mladej

přeubohej velice

3. Doma fotrovi sto zlatejch vyfouk

do Prahy zamířil by tam pustě hýřil

a jak to bejvá už, koupil si V kotcích nůž

nabroušenej moc prudce

4. Na Böhmovou kýv, na zem si vodpliv

korunu jí dal, by jí miloval

a pak jsou šli stoje vedle do pokoje

by tam lásku tvořili

5. Anežka svlíká se, nůž však už blejská se

Robert šel k ní blíž, píchnul jí pod kříž

píchnul jí pod paží Böhmová se kácí

krev teče na kanape

6. Z toho mládenci příklad si vemte

ženský prodejný vy nemilujte

neboť jeden neví co má druhej v ledví

potom pláčou rodiče