O tom velkém nedostatku uhlí

1. Na počátku toho roku

jeden tisíc devět set

stala se velká pohroma,

o níž před tím neslyšet.

R: Je, je je to pravda,

je, je, je to tak,

je, je, je to pravda,

je, je, je to tak.

2. Horníky v uhelných dolech

přešla všecka legrace,

prohlásili "nevrtáme"

a víc nešli do práce.

3. Neboť nemohli už déle

býti živi od uhlí,

proto začli stávkovati,

by si smůlu protrhli.

R: Je, je je to pravda...

4. Nájemci uhelných dolů

nechtěli však přidati,

řekli, to že radši budou

sami uhlí kopati.

5. Nikdo netušil z nás, jaké

bude to mít následky,

až pak když se prodávalo

uhlí jenom za pětky.

R: Je, je je to pravda...

6. Všichni lidé se hned po něm

začli shánět jak blázni,

uhlíři zavřeli krámy

a odjeli do lázní.

7. Že vzácností bylo uhlí

nevozeno na káře,

ale v ekypáži s erbem

nebo aspoň v kočáře.

8. A že malý drobet uhlí

stál tisíce pomalu,

dámy místo diamantů

nosily ho do bálu.

9. Dceři dala do výbavy

kornout uhlí maminka,

a nejdražší svatební dar

byla uhlí putynka.

10. Uhlím se okrašlovali

k svatbám dorty koláče,

sebevražda plynem z uhlí

byla jen - pro boháče.

11. Hned se přestalo s ním topit,

věřte mi, to není klam,

neboť bylo prohlášeno

učenci za drahokam.

12. Místo něho nastoupily

vynález to osvěty

hospodyním jenom pro zlost

ohnivzdorné brikety.

R: Je, je je to pravda...

Je to tak!