Píseň bohnická

1. Na staroměstském rynku

hobloval krejčí kamna,

lepší je karfiól

s koprovou omáčkou,

můj bože, mně je na nic,

co tomu řekne švagr.

2. Když jsem šel z Prahy domů,

kdo mě to žito prodá,

strč hlavu do pytle,

za fajfku tabáku,

Praha je velké město,

teď je zas pivo horší.

3. Z večera za svítání

vyšťouch si dolkem oko,

napij se podmáslí,

kam, Jene, pospícháš,

blbost je hrozná nemoc,

pan farář není doma.

4. Když jsem šel na roráty,

zakukal na věži vůl.

Já nesu žaludy,

strejček má škrkavky,

nesahej na to prase,

sice ti dá žihadlo.

5. Plul hadr proti vodě,

zezelenal se mu vršek,

nepískej do varhan,

seděla v jeteli,

jen se mně šátečku, toč,

kráva se nám utrhla.

6. Půllitr není zvíře,

oukrop je bez česneku,

boty zas stávkují,

kapr nejí guláš,

sníh si zas za kamna sed,

děti neumí dardu.

7. Když jsem ty holuby pás,

zařehtal můj vraný pes,

strč si prst do krku,

přikrej se papírem,

Polák je prastarý kmen,

František Josef umřel.