Písnička o vltavském korytě

1. Poslechněte mou písničku o tom novým korytě

o tý slavný události, nejnovější raritě

Polovic už světa ví, jaký obraz poutavý

bylo tohle přelejvání stříbropěnný Vltavy.

2. K slavnostnímu aktu tomu přišlo mnoho publika,

a pak z kruhu hodnostářů účast byla veliká

Ptáš se pravdou zdali to, zjev už příliš starý to

že se sejdeš s hodnostáři jen tam kde je koryto

3. Řečnil ten a řečnil onen, národ svorně nalejvaj

voni jsou to, jenom voni, co Vltavu přelejvaj.

Vltava však, tralala, jejich řečí nedbala

jen tak vod těch velkejch pánů se tam nalejt nedala.

4. A tak u očekávání hromovýho výbuchu

drželi si všichni páni, ruce svorně na uchu

vtom bez velkých nadsázek, nádhernej zříš vobrázek

prsklo to tak jak rachejtle a vylít pouze jeden voblázek.

5. Inu kdo prej za to může, že prý si to nedá vzít

povídal pan ohněstrůjce: tím je vinen Ekrazit

Spletli jsme se velice, sem patřila munice,

co nám lóni rozházela půl Truhlářský ulice.

6. A tak teče Vltavěnka starou cestou klidně dál,

ten kdo jí chtěl přelejvat, ježiši ten se blamoval

Přelejou ji v závěrek až některej outerek

zatím tendek nateklo jen inženýrům do pérek.