Válka na Itálii

Sluníčko zachází za hory černé,

do zákopů táhnou řady nesmírné,

z jedný strany Alpiny, z druhý padají miny,

tak začíná válka na Itálii.

2. Sotva jsem na vartě půl hodiny stál,

taliánský útok právě započal,

šteluňky nám hořely, kamarádi padali,

smutná podívaná na ty raněný.

3. Do zákopů padá tiše bílý sníh,

my jsme umírali v jeho závějích,

jeden voči spálený, druhej nohy zlámaný,

třetí prosí kamaráda vo doražení.

4. V trávě leží voják, píše psaníčko,

zkrvavenou rukou: Drahá matičko,

to psaníčko je psáno, krví mou podepsáno,

na italský frontě v šest hodin ráno.

5. Ten prstýnek, co mám na levý ruce,

odevzdejte, prosím, mojí Andulce,

pozdravte ji nastokrát, že nespatřím ji vícekrát,

oči mně vypálil italskej granát.

6. Sluníčko zachází za hory černé,

do zákopů táhnou řady nesmírné,

měsíček když vychází, bojiště nám ozáří,

svítí padlým kamarádům přímo do tváří.