Náš dům

R: Náš dům je plný různých zvuků,

náš dům je plný různých zvuků.

*: Zleva i zprava, shora i zespoda,

toho šramotu a hihňání,

zpěvu, křiku a spílání, no hluku,

protože daleko, daleko, široko

není tu hospoda, není tu hospoda,

všichni pořád doma jsou.

D7 C7 D7 C7

1. Tak jsem taky doma jednou seděl,

D7 C7 D7 C7

počítám takhle už asi sedm neděl,

a zleva zas někdo huláká

a ruší mě při četbě Plzáka,

D7 C7 D7 C7

a tak jsem na roh linky odložil spartu,

D7 C7 D7 C7

a šel jsem zamlátit do ústředního topení,

a když se vrátím, díra v umakartu,

D7 C7 D7 C7

ale jinak je tu celkem dobrý bydlení.

R:

2. Aspoň se tu člověk nebojí,

i když tuhle jsem zrovna seděl v pokoji,

a vtom najednou jsem slyšel,

jako by někdo vešel,

do chodbičky našeho bytu,

nastoupil na WC a spláchl si tu,

a pak jsem slyšel,

jak z bytu ven vyšel,

přivolal výtah a dolů odjel.

R:

3. Když jsem se těch zvuků přestal bát,

řekl jsem si:"Slávku, běž se podívat,

nenech to náhodě, zjisti co tě to tak spletlo,"

a fakt, na našem záchodě normálně svítilo světlo,

jsme tu prostě pro všechny a všichni jsou tu prostě pro nás,

a proto jsem na dveře nápis dal,

jenže ještě ten den ho někdo vzal,

a tak jsem do tmy chodby zakřičel:

"Přijďte zas, jak libo, přijďte zas!"

R:

*:

4. Před domem na hromadách hlíny

lezou človíčkové malincí,

a zatímco dům na ně vrhá stíny,

z nich rostou harmoničtí jedinci,

tak všestranně a harmonicky bohatí,

jako tahle píseň - ti se neztratí, juch!