Neopouštěj mě

Cestou hlubokým úvozem na návrší

Dotýkám se staletých

Zdí a kamenů

Ze svaté trojice starých lip

Zlatě prší

Ve žlutém kruhu listí

Cítím sílu kořenů

Běží sem dívka s jablky kradenými

A za ní hoch a jedno z nich

Skokem vezme jí

Pak ho sní a zůstane jak nahý stát

Náhle jiný

A říká To chci také umět

Dávat naději

Šeptá jí

Neopouštěj mě

Milá neopouštěj mě

Neopouštěj

Ten který bosýma nohama zakopával

A čekal hlas až někde v něm

V hloubi ozve se

Víry své že ještě má dost sil

Se už vzdával

Unesl víc než si myslel

Že vůbec unese

Když šeptal

Neopouštěj mě

Neopouštěj mě

Neopouštěj

Tichá laskavá vteřino osamění

Každý z nás si zkusí plout

Kolem útesů

Odvěká zloba a nenávist

V prach mě změní

Má vina je tak velká

Kolik unesu

Cestou hlubokým úvozem na návrší

Dotýkám se staletých

Zdí jak znamení

Ze svaté trojice starých lip

Zlatě prší

To jen láska navždy ulpívá

Na tvém rameni

A šeptám

Neopouštěj mě

Neopouštěj mě

Neopouštěj

Mě