Slavný den

Když řídící Kristl

Nám prvňáčkům napsal

Tenkrát v dubnu

Ta slova na tabuli

Každý hned tušil

Že ten slavný den nastal

I školnici ve dveřích

Oči pluly

A skřehotavým hláskem jak se má

Každý hned slabikoval: t-a ta r-a ra

Tarapun a pakema .... Co to je?

Tarapun a pakema .... No toto

Tarapun a pakema

A řídící Kristl

Se jenom usmál

Jak že to čteme

Ta slova na tabuli

Vzal křídu do rukou

A řekl: To je azbukou

A pak to napsal tak

Abychom rozuměli

A skřehotavým hláskem jak se má

Každý hned slabikoval: G-a ga g-a ga

Gagarin a raketa .... Jo ták

Gagarin a raketa .... Aha

Gagarin a raketa

A řek že celý kosmický věk

Je teprve před námi

A bájné světy ach jsou na dosah

I bez propočtů

A že ví že už je starý

A vesmír ač blízký je neznámý

A že tvrdí že dnes je začátek

Nového letopočtu

A nám až bude třicet

Že se toho taky dožijem

Že nakouknem určitě okýnkem

Do příštích staletí

A až poletíme nahoru

Ať si na něj někdo vzpomenem

Ať aspoň vzpomínka na něho

Tam vzhůru vyletí

Nám zářily oči

A nadšeně jsme pěli

Jakousi píseň

Za doprovodu jeho houslí

Vesmír se točil

Víc než jsme chtěli

O přestávce jsme z chlebů

Ani neukousli

A každý kreslil jak Zemi oblétá

On usměvavý a ona špičatá

Gagarin a raketa

Gagarin a raketa

A nám už bylo třicet

Už jsme se toho zdá se dožili

Jen pan Kristl ani Gagarin

Už dávno nežijí

Zůstaly jen rakety

Na které jsme se v dětství

Tolik těšili

A otázka

Zda vůbec na Zemi

Lidé přežijí