Cesta

1. Můj kraj až mlha zacloní a z našich chat pak do údolí padá dým,

pak suchým listím vůně vody, suchou travou, kdo z vás to ví,

podzimem náš Zlatý potok provoní.

R: V kraji s černým lesem, bílou skálou,

modrým nebem s hvězdou stálou,

krajem tím se cestou známou toulám rád,

jak koník s hlavou nespoutanou

v létě, v zimě hebkou travou

Dmi G C [: Dmi G C C/H Ami Dmi G C :]

k cestě svý v údolí pospíchám.

2. K cestě svý z kořenů stromů rychle až na pokraj lomu pospíchám,

pak cesta dál mě vede srázem, klekám, svou tvář kladu na zem,

dím, že jak ten lom jsem zůstal dál.

R:

R: