Hosté

1. Přátele vítám, stromy, řeku, slunce, ptáky pozvu dál,

"dobrý den," říkám, těmhle kamarádům já vždy otvírám,

dejte jaro do mých dnů, já měla pár príma snů,

na jeden z nich si vzpomínám: s vámi jít na dlouhý flám.

R1: A jít zeleným úbočím až tam, kde známí tě pozdraví,

a dál, dokud dech postačí, kde čas i tebe zastaví.

2. Na prahu stojím, lodi jen tak v moři já se podobám,

na zvonek zvoním ze vzteku, že se mi ten zvuk snad jenom zdál,

jak tady dlouho čekat mám, zima je dlouhá, povídám,

vždyť žádný z hostů nejde dál, já vím, každý za své vzal.

R2: Teď znáš, proč dávno nepláčem vždy, když karta se otočí,

nám všem život dál utíká pod zamračeným obočím.

R2: