Ty, já a strom

1. Já žil jsem jednou v horách jak sám pes dlouho let,

já mluvit skoro zapomněl, však cit mé srdce hnět',

já k jídlu lesní plody měl a proklínal jsem svět,

až jednou oko dopřálo mně dívku uvidět.

2. "Buď zdráv, můj starý sousede, já žiju v údolí,"

"mě Pepou doma pokřtili", "a mě zas Rosa Lee",

on polknul nějak naprázdno - já myslel na věno,

řek':"Dovol, abych ti směl říkat krásná Růženo."

3. My podepsali lásku svou do kůry stromový,

do srdcí jsme pak vyryli jméno svý, jméno tvý

a přísahali na lásku, že musí potrvat,

jak tenhle javor stoletý na pláni bude stát.

4. Pak záhy zprávu šeptalo si celé okolí,

že přijdou páni s přístroji a stromy popílí,

prý u pramene Chopper prý jim pila bude stát,

dík zatracenejm projektům i ten náš javor pad'.

5. Teď žiju zase v horách, Růžena ve městě,

má nejmíň osm dětí a balík ve vestě,

vzal si ji ten stařeček, co nemá žádnejch sil,

co za svý těžký prachy u nás pilu postavil.