Za kamarády

1. Sedím, už nemám komu psát,

hosté už odešli, gramofon přestal hrát,

jak tráva na lukách si připadám,

s jarem já začnu žít, pak uvadám.

R: Tak tu sedím a dál jen mávám

do tmy vlakům prchavým,

čas mé kamarády odvál,

zbylo po nich jen vzpomínek pár jak z vlaku dým.

*: Však já vím, že všechny zlé dny přejdou,

kamarádi z fotek, co se do alba vejdou,

v to věřím já, že snad se sejdou za kolejí.

2. Sedím jak před lety s hlavou skloněnou,

nad stolkem s ubrusem a sklenkou rozlitou,

v koutkách mně zacuká, chce se mi smát,

slzy mně osuší, když tuláckej song slyším hrát.

R:

*:

*: