OBDOBÍ HAVRANŮ

Dvě řádky tmavých řas

na víčkách smutně stojí

Ami

do hloubky pozvou nás

ohně lítostivý

Nad řádky obočí

co zvolna středem stýká

se vzhůru otočí

a nezamrká

Když pohneš hlavou

svět zůstává stát

vlasy vzduch rozčísnou málem

dlaní se zkus dotknout nálady

královno s havranem

Za létem divnej čas

do lesů, vody vstoupí

na kopcích vidět máš

stromy vopadaný

vzpomínky přiletí

steskem radost mícháš

krajina řekne ti

ať nepospícháš

Závěje listí

co pošlápáváš

mrazení na konci prstů

paprsek slunce co vyhledává

srocení havranů

Dvě tváře bělavý

louky v horách posekaný

dvě oči zvědavý

a nenechavý

Čas černých šlechticů

bílý vločky přivolají

opeřených noviců

mlčky povídají

Hlava se točí

list opadává

do větru vlasy dáš s ránem

déšť zmokřil náladu

odchází den

s mlčícím havranem