Podzim

V sychravém větru už tu všechno zebe

suchého listí plný kout.

Vlaštovko, řekni, pod který zas nebe

přichystala ses odlétnout?

Tatínek za vsí pouští dětem draka,

drak zmítaje se stoupá výš

a vrána kráčí ještě blíž.

Buď sbohem, léto! Havran blízko kráká.

Posedávaj chlapci u ohýnků,

v kapse jim hřeje zemák z popele.

Co chvíli setřeš hebkou pavučinku,

jež uvízla ti na čele.

Jen nestýskej si, vrátí se čas jara

a s jarem míza do proutí.

Do šedé mlhy padá země stará

na malou chvilku usnouti.