Netopýr

Ami

Nikdo neví jak a nikdo neví proč,

dneska přijel na náměstí kolotoč.

Nikdo ale na něj ani nevkročí,

E(I) E(II) E(IV) E(II)E(I)E(II)E(I)

jinak rychle pozná, jak s ním zatočí.

Osamělá růže je jak na trní,

čeká jen, až se čas noci naplní.

Bojí se tmy a tak čeká na ráno,

nikdy neměla na růžích ustláno.

Fmaj7 Emi Ami

R: Jenom netopýr zase má noční můru

Fmaj7Emi Ami

visí hlavou dolů a nemůže spát.

Fmaj7 Emi Ami

Myslí na to, proč je svět nohama vzhůru,

Fmaj7 Emi Ami

proč se musí každou noc něčeho bát.

Klobouk prosil přede dveřmi ústavu:

„Jen mě pusťte dovnitř, já jsem na hlavu.“

Nevěsta se těšila na zásnuby,

dostala však od milého do huby.

Pak se ozval zub: „Račte mě poslouchat,

můžu se tu samou nudou ukousat.

Mám už plný zuby vašich sladkých vět,

nenechám se zviklat, na to vemte jed.“

Fmaj7 Emi Ami

R: Jenom netopýr zase má noční můru

Fmaj7Emi Ami

visí hlavou dolů a nemůže spát.

Fmaj7 Emi Ami

Myslí na to, proč je svět nohama vzhůru,

Fmaj7 Emi Ami

proč se musí každou noc něčeho bát.

Had se smýk a odplazil se pod kámen,

nebyl ve své kůži, byl dnes otráven.

Oběšenec měl už všechno na háku,

tak řek: „Co vám visim, pane Nováku?“

Slunečník už zase křičel z plných plic,

že se nechce v noci dívat na měsíc.

Kat nadával smrti, že se ulejvá:

„No tak pohni kostrou, ať to ubejvá!“

Fmaj7 Emi Ami

R: Jenom netopýr zase má noční můru

Fmaj7Emi Ami

visí hlavou dolů a nemůže spát.

Fmaj7 Emi Ami

Myslí na to, proč je svět nohama vzhůru,

Fmaj7 Emi Ami

proč se musí každou noc něčeho bát.