Autobus

Už nevím, kam jsem jel

vím jen, že bylo k ránu

řídil jsem autobus

byl celej z porcelánu

Při jízdě klečel jsem

kabina byla malá

bylo mi strašně zle

a brzda splachovala

A někdo kopal do dveří

při jízdě z venku v jednom kuse

je tomu těžký uvěřit

v porcelánovým autobuse

Není to poprvý

co mám strach, že snad pojdu

můj dech je barevnej

jak fotky z polaroidu

Není to naposled

ta jízda není hezká

a svět se odklápí

jak přístrojová deska