Osvobození I.

Jak se blíží stáří,

tím víc se mi zdá,

že ten chlap s mou tváří

jsem já.

Takhle to mít v mládí

jako teď to mám,

tak ten, kdo mi vadí,

jsem já sám.

Tráví moje chvíle,

dejchá mi můj vzduch,

někdy bejvá milej,

no těbůh.

Nosí moje prádlo,

musím s ním i spát,

jí i to mý žrádlo,

no a rád.

Všichni se ženou za svojí potřebou,

možná bejt ženou, vyjdu sám se sebou.

Musím dál s ním sdílet

byt, postel a stůl.

To znamená bydlet,

já vůl.

Těežko zdrhnout můžeš,

když chceš zůstat svůj,

pořád vlastní kůže,

no fuj.