Cesta domů (Homeward Bound)

Sedím na prázdným nádraží mám lístek, který voní svítáním

dálnicí i prašnou cestou, chladem noci podzimní

a hřeje jako víra, kterou Bůh mi kdysi dávnou dal

zbývá dál vstát a jít

zbývá dál

jít a věřit zvonům

jít a hledat cestu domů

jít a házet pro štěstí mince do studní

Každý ráno hořkne chutí cigaret a smutných příběhů

zrezavělých kolejí a silnic, kde ti nestaví

na kterých visí parte vzpomínky, co ve mě tiše umírá

zbývá dál vstát a jít

jít ....

Panoptikum vzpomínek se na mě šklebí z oprejskaných zdí

jsem blázen, co chce vrátit čas a hledá cestu domů

a rozbitými okny hlídá trať, po který vlak už nejezdí

dávno nejezdí