O létání (Lemon tree)

1: Vytáh jsem zátěž z kabátu, pak prostě párkrát máv

A vzlétl k nebi jako píseň, tam dole zmlknul dav

Dav lidí co chce záplatu, na poškozený vkus

Vždyť obejmul je strach a tíseň, když popíjeli džus

R: Létává se nejlíp k ránu, když se ptáci probudí

Chce to znát houpavej pocit, kdy tě v zádech zastudí

A7

Létá ten kdo schodil zátěž, co ho drží na zemi

Chce to znát houpavej pocit, nebudem nikdy znavení

2: Létal jsem jen tak v pyžamu, bez kravaty a sám

Pak zatoužil si v městě sednout, na okenní rám

Večer už tloukl na hranu, všech zvonů v kostelích

A já už se chtěl znovu zvednout, když zaslechl jsem smích

R: Létává se nejlíp k ránu, když se ptáci probudí

Chce to znát houpavej pocit, kdy tě v zádech zastudí

A7

Létá ten kdo schodil zátěž, co ho drží na zemi

Chce to znát houpavej pocit, nebudem nikdy znavení

3: Tam stála dívka v košili a tvář jí líbal stín

Ten její úsměv heboučký, byl jak králův hermelín

Všech hodin ruce prosily, prý vrať se rychle zpět

Ta dívka chtěla ukázat styl, abych s ní někam vzlét

R: Létává se nejlíp k ránu, když se ptáci probudí

Chce to znát houpavej pocit, kdy tě v zádech zastudí

A7

Létá ten kdo schodil zátěž, co ho drží na zemi

Chce to znát houpavej pocit, nebudem nikdy znavení