Hlohy

1. Když kvetou hlohy,

mám k básním vlohy,

já dám si kávu

a z rukávu

sypu rýmů celé stohy.

Napíšu křída

a hned se přidá

například vida

nebo slída,

hlídá, bída, Lída, snídá.

R: Jsem básník sezónní.

emi

Když hlohy nevoní,

všechny mé múzy lehnou.

Já nejsem naštvaný,

vždyť s mnoha občany

ty ani hlohy nehnou.

2. Když hlohy zvadnou,

básnické střevo

se nějak ucpe

a já nejsem štond

vám napsat ani řádku.

Já dám si kávu

a ono furt nic,

tak si dám druhou,

ale nejde mi to, nejde mi to,

nejde.

R: +

nehnou, nehnou.