Ulice, ulice

1. Ulice, ulice, ulice,

k sobě se vzájemně tulíce

učinily město,

učinily město.

2. To město s tolika věžemi

bylo mi souzeno na Zemi

a těch věží je sto

a těch věží je sto.

R: Velkoměsto, mraveniště,

dneska smůla, štěstí příště.

Všechno se tak rychle míhá,

dneska lehko, zítra tíha.

Velkoměsto, s tramvajemi,

úzko je mi, dobře je mi.

Město vlídné, kruté město,

miluju tě přesto, přesto.

Přesto, přesto.

3. Ve městě pobyt je nezdravý,

lidé se po ránu nezdraví

jako někde na vsi.

4. Oči se lhostejně míjejí,

ty moje, ty jeho, ty její,

hlídají si kapsy.

R:

Dědo, je v Praze opravdu sto věží?

Přes sto!

Velkoměsto, s tramvajemi,

úzko je mi, dobře je mi.

Město vlídné, kruté město,

miluju tě přesto, přesto.

Přesto, přesto, přesto.