Zlatnická

1. Provdala se krásná panna za švarného zlatníka

byl to chlapík radost sama, teď však stále naříká

všechny jeho zlaté pruty ukradli mu zloději

je z té ztráty celý žlutý, nemá žádnou naději

2. Když ho žena utěšuje a je celá dojatá

zlatník u ní zpozoruje, že má srdce ze zlata

dej mi srdce, ženo milá, nadělám z něj náušnic

živnost bys tím zachránila, nehrozí nám pak už nic

3. Dobrá žena srdce dala ku prospěchu živnosti

strašná změna se s ní stala, zlatník pláče lítostí

vždyť mu spílá darmojedů, ve sklepě ho zavírá

do čaje mu míchá jedu, zlatník zvolna umírá

4. Než svou duši k nebi pustil, odhodlal se k závěti

vše, co věděl, do ní zhustil, můžete ji slyšeti:

|: učinil jsem k vůli zlatu z dobré ženy cynickou

tohleto mám za odplatu, hynu smrtí klinickou :|