Anita

Každý den vždy večer než-li usínám,na jednu si ženu vzpomínám.

Že však nejsem sám a soka v lásce mám,ve snu za ní jak stín chodívám.

Dva se o jedno srdce nerozdělí,a ona jenom jedno má.

Cítil jsem,když jsme se spolu viděli,že si se mnou také pohrává.

R: Já se ptám sám sebe častokrát,kdy já vaše smutné rety uvidím se smát.

Anito,tím chci říc´,že jinou nechci znát a že mám jen vás,Anito rád.

Vím to,vím,že vaše srdce mám,to je tím,že na vás myslívám.

Anito,sám,jen sám chci v srdci vašem být,a že budu to vám přísahám.

Souhvězdí se přelomilo o půlnoc,v tichu voní růže mámivě.

Náhle do tmy někdo zvolal o pomoc,světlo šlehlo nocí mrazivě.

Zas růže zavoněly po okolí,teď Anitě svou lásku dám.

Pro soka ji srdce už nezabolí,při tanci jí tango zašeptám.

R: