Dajána

1. Tam, kde leží věčný sníh, tam neslyšíš dívčí smích,

tam, kde můžeš jenom snít, věrnou lásku těžko mít.

Ta zem dívku přesto má, je smutná a je sama,

krásné jméno má Dajána.

2. Lidé o ní říkají, že je v lásce nestálá,

ona zatím potají jediného v mysli má,

na toho, kdo klid jí vzal, dnem i nocí čeká dál,

krásná, bláhová Dajána.

3. Ten, který ji srdce vzal, odešel si bůhvíkam,

Dajána má v srdci žal, žije marným vzpomínkám,

předstírá-li ve dne smích, pláče v nocích bezesných,

krásná, bláhová Dajána.

R: Srdce které zasteklo si

s úsměvem teď žal svůj nosí.

Stále však, čeká dál.

Óo óo óooo oooo..

4. Ospalá jde ulicí, nezbaví se lásky pout,

sny, jež voní skořicí, sny, jež nelze obejmout,

navždy bude sama snít, nenalezne nikdy klid,

krásná, bláhová Dajána.

R: