Diego
R: Diego, don Diego, krásný koně máš,
Diego, don Diego, proč máš v očích pláč?
1. Za to hříbě, done Diego, tady nuggety mé všechny máš,
za to hříbě, done Diego, za tu malou bílou tvář.
R:
2. Pohlédni do očí svému koni, až v nich uzříš ohně zář,
pak skloň hlavu do jeho hřívy a nezapomeň na tu bílou tvář.
R:
Rec:
Tenkrát, tenkrát jsem ještě nevěděl, stařičký done Diego, co
to hříbě pro tebe znamenalo, nevěděl jsem, že se přihnalo
ráno štváno září ohňů až k vratům tvýho ranče s malým živým
uzlíčkem v sedle.
R: