Jackova píseň

1. Můj strýček Jack když narodil se, to bylo slávy,

pan starosta gratuloval, bučely krávy,

G7

táta z něj chtěl každým coulem námořníka mít,

máma proto dávala mu slivovici pít.

R: Jack se strašně vody štítí, jak má námořníkem býti,

původem z moravské vísky, moře nezná za to zná whisky.

2. Když strýčkovi táhlo kvapem na čtrnáctý rok,

řek' mu táta:"Teď uděláš do života krok,

máma ti dá slivovici a já vokurku

a pojedeš třetí třídou až do Hamburku".

R: Jack se strašně...

3. V Hamburku hned na nádraží, v první ulici,

Jackovi se začlo stýskat po slivovici,

zapad' do první putyky, už z ní nevyšel,

šestapadesát let o něm nikdo neslyšel.

R: Jack se strašně...

4. Když mu bylo sedmdesát let a jeden den,

pohádal se s putykářem, zaplatil, šel ven,

dojemný to vskutku pohled na tu postavu,

jak s vlajícím plnovousem kráčí k přístavu.

R: Jack se strašně...

5. A tak Jack, co vetchý stařec, dílem náhody,

poprvé v životě spatřil tolika vody,

řek' si:"Hele slivovice", skočil tam a pil

a než přišel vodě na chuť, tak se utopil.

R: Tak dlouho se vody štítil, až se na tu vodu chytil,

původem z moravské vísky, měl pít sodovou vodu s whisky.